I am at CERN as a technical student for more than one month and think it is time to make the same thing I did in Oxford. Write some blog posts about this place. So here it is… my first post.
When you see it…
I traveled to CERN by car. This is probably the best way how to get to CERN if you live in Europe and you have to take a lots of stuff with you. Alternatively you can travel by airplane. There is big Geneva airport with CERN shuttle (http://gs-dep.web.cern.ch/en/ShuttleService/Circuit4).
But that is not what exactly what I wanted to write about. I wanted to write about my first impression. I have never been in this part of Europe before. And I was pretty amazed when I first came here and I saw beautiful Jura Mountains on a west side and beautiful Geneva Lake, beautiful Geneva city and totally stunning Alps on an east side. Did I use the word “beautiful” too many times? No I did not. ;-)
The thing is… surrounding area of CERN is really nice and it combines all I love about nature and cities.
Then you love IT…
Another great experience was when I saw The Globe of Science and Innovation for the first time. It was a moment when I realized: “I am finally here. After so many years of dreaming being here… I am here and I can enjoy it for a whole year.” Yeah, after a long time I was excited about something that happened to me. :-)
So my first impression of this place/area was: “God damn that is amazing”. The only thing I wasn’t enthusiastic about are prices in Geneva and this region generally. Geneva is considered to be the most expensive city in the world so partying there is… great but you need to have a lots of money. But I thing I will write about this topic a separate post later. :-)
Wow, 8. semestr na VUT FIT. Dal mi zabrat, ale je konečně za
mnou.
Jak tento semestr charakterizovat? Byl to jeden velký
meeting (hlavně díky MPR a ostatním teamovým projektům). V knihovně jsem
strávil mnohem více času než kdekoli jinde a to jsem na bakaláři pořádně
nevěděl, že nějakou knihovnu s konferenčkama máme. :-D Hmm tak mě napadá,
stejně jsem si tam nepůjčil nikdy knihu. Ale třeba si nějakou půjčím v posledním
ročníku.
A kromě meetingů? Přiučil jsem se, že pokud si zlámete
nohu/přetrháte vazy a většinu semestru pajdáte o berlích, tak prakticky nikdo
není ochoten zapnout záznamy a zveřejnit je. To, že je celkem složité dopajdat
na FIT a sedět tam X hodin, přičemž vám natéká v sádře noha a bolí to jak
kráva je spoustě vyučujících jedno. Smutné jak málo je na FITu „humanity“. (vynechal
jsem z toho, ty kteří záznamy zveřejňují a dokonce se starají, když se jim
někdo s berlemi rozseká na schodech v aule)
Ale konec s bezúčelným tlacháním. Tady máte seznam
předmětů, které jsem tento semestr měl. ;-)
FLP - Funkcionální a logické programování
FLP je bezpochyby jeden z největších strašáků na FIT.
Jeho pověst je na úrovni předmětů jako TIN a MAT. Teamové projekty, těžké
písemky, zápočet 20 bodů a … a překvapivě malá úmrtnost. Tento rok předmět dalo
107 lidí a jen 28 mělo smůlu.
Navnadil jsem vás, že ten předmět nedalo jen 28 lidí? No
skutečnost je taková, že většina lidí z předmětu dostala známku E, druhá
nejčastější známka byla D a pár lidí dostalo lepší známku. Já ke své radosti
dostal 79 bodů na prvním termínu a už jsem se nemusel otravovat s dalšími
pokusy. Bohužel spousta lidí se s tímto předmětem drbala i třetí pokus.
Přednášky
Přednášky vede Dušan. Většina z vás s ním je obeznámena
z bakaláře, kde učil předmět IPP. A stále si jede to svoje. Hodí slidy a
vysvětluje Lambda calculus, Haskell a Prolog. Kupodivu látku vysvětluje celkem
srozumitelně, ale někdy je toho prostě moc, a jakmile se jednou zamotáte, tak
se potom špatně chytá.
Cvičení
Co se týče cvičení… byl jsem na prvních dvou-třech. Přišlo
mi to celkem pointless. Navíc se v té době hrál na Olympiádě hokej, tak to
bylo zabité. Myslím, že je lepší si otevřít learnyouahaskell.com a naučit se to
z toho. A že je stránka anglicky? Who cares? Jste na výšce, tak by vám
nemělo problém to přelouskat. ;-)
Jen si tak hraji s Jablíčkem v CVT a najednou toto.
Semestrálka
Na tu jsem se drtil jak divý. Měl jsem na ni jen 5 dní (i
když jsem učil i předtím) a v těch pěti dnech semestrálku z GJA na
kterou jsem si ani nečetl slidy a doufal, že hromada bodů z projektu a
znalosti, které mám s Javou EE mě zachrání (což se nakonec stalo).
Ale zpátky k FLP. Dušan nám říkal, že pokud si to
neodsereme (neodporogramuje), tak nemáme šanci. Já s ním souhlasil, ale
chtěl jsem i záznamy, které pomáhaly, když jsem něco nemohl dostat do hlavy. No
něco nakonec zveřejnil, ale některé chyběly a byly to právě ty, které by se mi
hodily.
Každopádně moje příprava… každý den budíček na osm, kafe do
půllitru a jel jsem jak fretka. Potom půl hodiny pauza na oběd a jel jsem zase
do večera. Půl hodiny pauza na večeři (takže jsem dokoukal rozdívanou epizodu
Game of Thrones od oběda) a jel dále až do jedné do rána.
Na konci této etapy jsem byl vždy tak vypatlanej
z Lambdy, Haskellu a Prologu, že jsem další hodinu nemohl usnout… a prásk
osm ráno, budíček, kafe a jedem další kolo… a další a další… Ve čtvrtek jsem
měl oddech a šel si napsat semestrálku z GJA a jedno poslední kolečko
učení.
Co se týče stylu učení, tak to jsem prostě vzal hromadu
propisek a tlustý sešit a kódil na papír. Čas od času něco opsal do nouťasu a
spustil, ať vím, že nepíši totální bláboly a poté se vrátil zpátky
k papíru. Na zkoušce se to dělá stejně. Píšete kód na papír. Teorii jsem
se neučil. Slidy jsem k semestrálce ani neviděl.
Typy příkladů jsou každý rok podobné. Ale samozřejmě se
nedají naučit nazpaměť. A Dušan to ví, takže se ani nemusí snažit vymýšlet nový
a převratné věci. Prostě do sebe musíte dostat procházení stavového prostoru
v Prologu, Lambdu a důkazy, Haskell a Lambdu v něm a tunu dalších
věcí. Ty příklady nestačí, jen tupě opisovat. Musíte je pochopit. Musíte znát
dobře oba jazyky a programovací paradigmata a také samozřejmě základní
algoritmy na binární sčítačku, Eratosthenovo síto, stromy a vlastně všechny
důležité věci, které jste se dozvěděli na bakaláři. Když máte trošku toho
programátorského nadání, tak tyto algoritmy vymyslíte i přímo na zkoušce, ale
máte je tak na půl v Céčkové podobě a sebere vám to drahocenný čas a ještě
to stejně musíte přepsat do Haskellu nebo Prologu.
Projekty
Projekty jsou celkem obtížné, teamové (4 lidé) a někdy se
špatně vedou. Haskell se ještě dá. Analyzujete problém, řeknete, ty uděláš
funkci A, ty vezmeš výsledek funkce A a uděláš funkci B, která bude mít takové
výsledky a já udělám C a monády pro načítání dat a ten poslední dostane něco
lehčího a otestuje projekt. Můžete si to dovolit. Haskell nemá vedlejší efekty
u funkcí. V to je pro mě jeho krása. Ale dělat vše pomocí rekurze? Chtělo
se mi z toho po pár dnech zvracet. Ani neexistuje způsob, jak to nějak
normálně debugovat.
Výsledek? Projekt v Haskellu jel, bylo za něj dost
bodů, ale rychlost nebyla nic moc. A to jsme se ještě snažili optimalizovat
kód.
V Prologu jsme dělali hru Connect 6, což je něco jako
piškvorky. Během tohoto projektu nám odpadl z teamu jeden člověk, takže jsme
to dělali ve třech a byli jsme trochu ve skluzu. Nakonec jsme z toho
dostali zase full point, ovšem rychlost umělé inteligence nebyla nikterak
excelentní. Na tah máte jen jednu sekundu, což není mnoho.
A nějaké rady? Pokud děláte vedoucího teamu, tak dělejte
meetingy a předtím, než začnete něco psát, tak si sedněte s teamem,
analyzujte projekt, rozčleňte ho na podproblémy a poté rozdělte práci lidem.
Stejně jako když se na bakaláři dělal v IFJ kompilátor, tak vedoucím doporučují
vzít si práci díky, které můžete kontrolovat postup co nejvíce členů
v teamu. Udělejte něco jako kostru programu, kde budete lepit jednotlivé
funkce od ostatních lidí + si klidně vezměte I/O operace atp.
Kdyby se náhodou stalo, že jste práci udělali nějak rychle,
přijdete se k někomu, kdo narazil na nějaký zádrhel a pomozte mu
s řešením daného problému. Pokud si omylem naberete moc práce, nebojte se
to přiznat a požádat o pomoc. To stejné platí, pokud neodhadnete náročnost
nějakého problému. Pomozte dotyčnému, nebo k němu někoho přiřaďte. Vedete
team a tipuji, že už nejste usmrkaný puberťák s maturitním vízem, na
kterém ještě nestačil zaschnout inkoust… takže se podle toho chovejte. Máte
pravomoc rozdělovat body, pokud někdo nedělá, co má a kašle na tým, nebojte se
mu pohrozit srážkou bodů. Nebylo by to potom férové k těm, co makají nebo
k vám. Samozřejmě, jestli vy sami děláte velké kulové a drolí se vám team
pod rukama, tak by se hodilo z toho vyvodit nějakou zodpovědnost. ;-)
Jo a ještě jedna důležitá věc. Nepodceňte komunikaci
v teamu. Může se vám stát, že vám jeden člen teamu 3 dny před odevzdáním
napíše, že má zápočet a že na projekt kašle. Takovéto situace jsou nemilé :-D .
Můj první předmět z podnikatelky. Byl jsem na něj
zvědavý. A byl to srandy kopec. Vyučující z počátku straší, že jsou
písemky, musíme splnit to a ono, a předmět bude těžký… Po první „mini-písemce“
uvidíte, že realita není zase tak strašná. Vlastně v porovnání
s předměty z FITu je MAR naprostý joke, co se týče obtížnosti. :-D
Nebudu moc řešit, co se v předmětu všechno dělá, jaké
jsou projekty atd. Chtěl bych vypíchnout jednu zajímavou věc. V tomto
předmětu si pokecáte. Přednášky jsme měli ráno v Áčku. Malá učebna a díky
ranní hodině i málo lidí. Můj průměrný čas dopajdání o berlích byl 8:05 a
v tu doby už v učebně byli všichni. Všech 7 lidí z nějakých 37,
kteří tam měli sedět.
Toto se na FITu jen tak nevidí... závan výuky z podnikatelky
Díky tomu, že nás na přednášky chodilo jenom pár, tak jsme
si mohli s přednášejícím pokecat o tématu i o tom, co nás jenom zajímalo.
A já toho samozřejmě s chutí vyžíval. :-D Tím se mimoděk omlouvám některým
mým kolegům, kteří měli v plánu se tam dospat anebo apaticky posedávat.
Získat Áčko z marketingu je poměrně easy. Uděláte, co
musíte, zajdete na cvika, napíšete teamový projekt a občas se naučíte na
relativně jednoduchou písemku. Čekali jste něco více? Smůla, to je vše a máte
za to dobrou známku. ;-)
Nůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůda…
Ne počkat byly tam 2 boží přednášky, od lidí z praxe. A nůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůdné
učení na semestrálku.
Zkrátím to, předmět jsem udělal na Á (a to nebyl ani
jednoduchý a jako bonus byl nudný) a na národní certifikaci na management nebo
tak něco stejně nejdu, jelikož v době konání budu v CERNu.
Tento předmět jsem si zapsal sám. Někteří jeho obtížnost
přirovnávají k obtížnosti FLP a pro některé je ještě větší hardcore (mě se
zdál v poho). Ale mě zajímá paralelismus a vše možné kolem něj, tak jsem si
řekl, že by se mi znalosti z tohoto předmětu mohly hodit.
A jako jo… v předmětu jsem se dozvěděl spoustu věcí,
které jsem dosud neznal. V zásadě se učíte algoritmy jako v IAL, ale
v několika paralelních podáních + něco navíc. Dozvíte se něco o teoreticky
nejrychlejších algoritmech pro řazení, vyhledávání a hraní s maticemi.
Problém je v tom, že jde jenom o teorii. Papír snese
vše, hardware, který by měl dané výpočty provádět už nikoli. Chcete seřadit
rychle pár milionů prvků? No tak k tomu potom potřebujete mašinu, která má
mega-na-druhou procesorů. Celkem sci-fi (prozatím).
Spíše jsem doufal, že se dozvím i něco o tom, jak výpočty akcelerovat
pomocí grafických karet, jak určit počet vláken tak, aby daný výpočet běžel co
nejrychleji na serveru atd. Bohužel v předmětu o těchto tématech nepadlo
ani slovo. Stejně tak byl kvantový počítač zmíněn jen v jedné jediné větě…
další oblast, o které bych se toho chtěl dozvědět něco více.
Projekty
Světlá stránka předmětu jsou projekty. Oficiálně tři,
prakticky jsou dva. Jedná se o implementaci paralelních algoritmů pomoci MPI.
Nikdy jste tuto zkratku neslyšeli? Neva, prakticky jde o C/C++ s tím, že
si jednotlivé procesy zasílají zprávy.
Jelikož se jedná o paralelní systém, tak pod Linuxem
neexistuje normální způsob debugovaní takového programu (printf to jistí ;-) ). To projekty trošku
komplikuje. Mě se ale i tak zdály implementace obou dva algoritmů celkem v pohodě.
Ale je možné, že jsem byl v menšině. Potkal jsem lidi, kteří v tom celkem
patlali. Asi to záleží na tom, kdo má jaké zkušenost s paralelismem a jeho
implementací.
Dám vám tady oba dva projekty k nahlédnutí. Ale je to
fakt jen pro studijní účely. Hlavně nic neopisujte. Nic vám to nedá a ještě vám
hrozí vyhazov z FITu.
Co mě na tomto předmětu vadilo, tak byla jeho organizace,
která vlastně nebyla. Vždyť mi jsme se ani nedozvěděli, kdy píšeme
půlsemestrálku. Takže půlka lidí musela přes hodinu čekat na druhou. A to je jen
jeden z mnoha příkladů.
Slidy jsou samozřejmě plné chyb (oficiálně se tomu říká
chytáky), záznamy nejsou. A ještě jedna důležitá věc. Pokud se vám zdá, že máte
málo bodů ze semestrálky, tak si zajděte na konzultace. Stává se, že vám bez
problémů nezapočítají body za jeden nebo za dva příklady a potom se divíte, co
jste pohnojili. Mě se už kvůli tomu do Brna jet nechtělo, tak jsem si nechal
Béčko, ale lidi co tam šli, tak často dostali přidáno celkem dost bodů.
ZPO - Zpracování obrazu
Super-boží-cool předmět. Lidi z UPGM jsou v cajku,
tak jak je znáte z bakaláře. Přednášky jsou zajímavé a dokonce si tam
občas můžete pokecat a na něco se zeptat bez toho, aby se vás vyučující snažil
ponížit nebo se tvářil otráveně. Fakt skvělý pozitivní přístup.
Během semestru děláte asi nějakých 5 úkolů v OpenCV.
Jsou jednoduché, ale procvičíte se na tom. Navíc jde OpenCV použít spolu s Visual
Studio (na YouTube jsou na to návody), takže programování je zábava.
V předmětu se píše i teamový projekt. My měli morphing:
https://www.youtube.com/watch?v=iBMfoULrPbk
. Napsat si jej můžete v čemkoli. V našem případě jsme zvolili Windows
8/Metro/Moder UI prostředí. A celkem to šlo. Projekt se obhajuje. Měl nás Víťa,
na všechno se podíval, podiskutoval o tom a zdrbal nás, že jsme mu vytiskli
dokumentaci na papír. Jo netiskněte dokumentaci, je to plýtvání papíru. Prostě
mu to dejte přečíst na iPadu nebo tak něco. :-D Ale nakonec dal stejně
fullpoint. :-)
V ZPO jsou dvě písemky. Půlsemestrálka není v půli
semestru, ale až na konci. Divné, že? Ale jinak geniální nápad. Nezatěžuje vás
to v době, kdy máte starostí už tak dost. A navíc dva týdnu poté píšete
semestrálku. Takže si jen zopáknete, to co jste snad ještě nezapomněli za těch
pár dnů a jdete si pro Áčko. 98 bodů za semestr + zábavný projekt v čem chcete
+ znalosti o zpracování obrazu + cool vyučující. Takové předměty by měly být
všechny.
Říkal jsem si, že když to je na magistru, tak se tam naučím
něco zajímavého, co ještě neznám. No sekl jsem se. Pamatujete si na informační systémy
z bakaláře? Tak to je vončo s jiným názvem. XSLT, JS, PHP, CSS, HTML.
Na konci vám Burget řekne něco o Web Services, což je jediné, co mě něco dalo.
V předmětu je jen jeden projekt. Je to za
neuvěřitelných 30 bodů. Vezmete JS a napíšete v něm poměrně lehký projekt.
Hotovo. Teď se kajícně přiznám, že já ten projekt psal v TypeScriptu a
potom zkompilovat do JS. No jo, je to pořád JS, ale alespoň jsem měl snahu se
naučit něco nového a něco navíc si z tohoto předmětu odnést. A i s naučením
„nového“ programovacího jazyka jsem ten projekt napsal za chvíli a za plný
počet bodů.
Jinak projekty a písemky opravuje Burget. Je to pohodář. Co
máte dobře, tak si buďte jisti, že za to dostanete plný počet bodů. Co nemáte
úplně správně, tak z toho vám vymačká, co nejvíce bodů jde.
Ve výsledku potom není problém mít full za projekt + full za
půlsemestrálku a potom ztratit 3 body na semestrálce. Kdo vůbec neumí dělat
webovky, chce se naučit XSLT a nebo se jen ulít, tak pro toho je tento předmět šitý
na míru.
V první řadě… Tento předmět nemá s GUI v Javě
mnoho společného. Před rokem nebo tak nějak došlo k restrukturalizaci prakticky
všeho, co tam dříve vyučovalo a vznikl předmět „Java EE + Android“.
Proberete tam servlety, JSP, JSF, Sping, PrimeFaces,
Hibernate, JPA, Androind a hromadu dalšího. Každá z těchto technologií je
tak na rok-dva učení. Vy ji prakticky celou projedete za dvě hodiny. Je to
nářez a nedá se to zvládnout.
Spíše bych ocenil, kdyby se v předmětu učilo, jaké
výhody a nevýhody daná technologie má, kdy ji ne/použít, jaké jsou alternativy
atd. Bylo by to mnohem užitečnější než 2 hodiny toho, kde je jaký konfigurák a
jeho detailní obsah.
Vyznat se poté v takovém množství špatně zapamatovatelných
informací je celkem hardcore. Hlavně u písemek, které dopadly bídně. Lidé
nevěděli, co je důležité a co se učit. Navíc to bylo mezi PRL a FLP, takže je
jasné, kde byly priority. Naštěstí ze semestrálky není minimum a za projekt je
hromada bodů.
Co se týče projektů. Ty jsou teamové, ale můžete si je dělat
sami. Můžete si dokonce vybrat vlastní zadání. Kouřil, který tam má prakticky
všechno na starosti je cool chlápek a pohodář a vychází ve všem vstříc (no jo,
UPGM). Když napíšete relativně obstojně půlsemestrálku a zamakáte na projektu,
tak s body ze semestrálky to Éčko získáte… vlastně většina lidí z předmětu
dostala É. :-D Ale dobré známky nejsou pointa tohoto předmětu. Pro mě bylo
hlavní, že mi toho dal hromadu projekt, který jsem dělal (vlastní zadání +
PrimeFaces).
Původně jsem byl zklamaný, že na FITu není předmět s Java
EE, ale on tu je. Jen ho schovali za tímto zastaralým názvem :-). U tohoto
předmětu nehledejte dobré známky, ani se neulijete. Ale pokud máknete na
projektu, tak naučíte spoustu nového a myslím, že v konečném výsledku bude
spokojeni.
Státní závěrečná zkouška je úspěšně za mnou, a je nyní čas zhodnotit mé poslední tři roky bakalářského studia na VUT FIT.
Proč jsem si vybral VUT FIT?
„Když jsem se na gymplu rozhodoval, co dál dělat…“ IT pro mě nebyla tak úplně jasná volba. Byl jsem celkem dobrý ve 3D grafice a také mě zajímala psychologie. Bohužel k tomu, aby se ze mě stal „grafik-umělec“ a ne jen 3D modelářská opice, mi chybělo jisté nadání (většinou jsem modeloval realistické modely podle fotek). A na psychologii jsem se rozhodl nejít poté, co si na ni podala přihlášku i jedna má psychicky labilní „kamarádka“.
Ovšem stále jsem tíhl k počítačům. Na gymplu jsem i trochu programoval (totálně primitivní věci, pomalu jsem nevěděl, co dělám :-D ). Na VUT FIT jsem se rozhodl jít z několika důvodů:
Je to praktická škola
Je to pěkná a moderní škola (v té době ale měla opravdu hnusné webové stránky)
Získám titul Ing.
O Ostravě jsem byl přesvědčený, že to je shit.
První semestr
První semestr byl drsný (http://matejmarecek.blogspot.cz/2011/05/vut-fit-prvni-semestr.html). Je těžké si během krátké doby vštípit programátorské myšlení. Na škole vás naučí syntaxi Céčka, ale to je asi tak vše. Ovšem to jádro je v tom, naučit se tvořil algoritmy. A to se člověk musí naučit sám. Je potřeba si zkrátka pořád něco zkoušet naprogramovat, pilně se věnovat projektům a nebrat žádné „doučování“. Na těch doučováních totiž studentovi z vyššího ročníku zaplatíte peníze, on za vás ten projekt prakticky napíšeš a nic z toho nemáte. Potom dotyčný „lektor“ přestane mít čas, někam zmizí, vy zjistíte, že se za týden odevzdává třetí projekt a neumíte vůbec programovat. Výsledek je, že prakticky letíte ze školy. Minimálně, co já znám lidi, tak ti, kteří nedali první semestr IZP, tak letěli, případně to jsou mizerní programátoři (ovšem určitě se najdou i výjimky :)).
Utíká to, utíká…
Semestry utíkají velice rychle. Dokonce mě to začalo děsit.
Přijedete do Brna, dva týdny se nic neděje… tak s kámošema pijete. Potom se začnou zveřejňovat zadání projektů. Pracujete tedy na projektech, ani se nenadějete a už se píší půlsemestrálky. Doděláte poslední projekt a máte Vánoce. To ale, abyste se už začali učit na semestrálky. Uděláte semestránly, máte týden volno a jede se nanovo (2 týdny nic… potom se divíte, že je konec semestru).
Když jsem nastoupil na FIT, začala se plnou parou kupředu rozjíždět „vlna prestiže“. Testy A,B,C,D byly nahrazeny na full-text, za špatné odpovědi vám strhávali body. Občas se opravdu celkem dost přitvrdilo.
Samozřejmě, pokud jste se nadrtili, tak se testy daly udělat. Sám jsem za celé studium šel pouze na jeden nebo dva opravné termíny. Ale i tak musím přiznat, že to bylo místy celkem těžké. Někteří mí kolegové prý začali brát antidepresiva.
To, že bylo těžké studium by ani tak nevadilo. Chceme být chytří a možná i budoucí špičky v našem oboru, tak tady je daň. Kolena se mi ovšem podlamovaly v případech, kdy vám vyučující „vmetl do ksichtu“, že jste prakticky póvl, a kdyby nemusel, tak vás ani nevyučuje. Nemá za vás tolik peněz, jako za to, že vede nějaký výzkum a tak ani nebude aktualizovat skripta/slidy, které jsou plné chyb a v zásadě z doby kamenné.
Buzerace a bazírování na bezvýznamných formalitách u projektů, omezování kreativity studentů a žalostná úroveň některých přednášek… To vše ve mně zanechalo určitou hořkost. Opravdu, někdy jsem si říkal, jestli mi to za to vůbec stojí. Léčit si své mindráky na studentech je jedna z největších sviňáren, se kterou jsem se kdy setkal.
Always look on the bright side of FIT
Na druhou stranu, na škole jsou i lidumilové, lidé slušní, vzdělaní, inspirativní, spravedliví. Abych byl konkrétní, tak Víťa Beran, Kunovský, Meduna, Strnadel, Herout, Černocký, Klapetek a další (většinou lidé z HW a grafiky) byli jeden z důvodů, proč jsem FIT dokopal do konce a hodlám na něm i nadále pokračovat.
Podobnou motivaci v tom, pokračovat na FITu mají i někteří mí kolegové.
Co mi škola dala
Abych byl upřímný, tak FIT považuji za takový „heavy metal gympl“. Na bakaláři tam je jenom jeden obor a ten má obrovský rozsah. Možnosti specializace a volby další předmětů jsou žalostné v porovnání s FI MUNI.
Ovšem občas je dobré vědět i věci, které vás nezajímají. Párkrát se mi stalo, že jsem byl rád, že znám celkem dopodrobna sítě, přestože je nemám moc v oblibě.
Co se týče přípravy do praxe… Myslím, že v tomto je FIT asi nejlepší fakulta v ČR. Samozřejmě, že poté přijdete do praxe a zjistíte, že tam je vše úplně jinak. Ale díky tomu, že je na FITu hodně projektů a je to celkem drsná škola, tak jste ohební, dokážete se rychle přizpůsobovat požadavkům v práci a máte obecně široký rozsah (Jen smůla, že si na FITu nemůžete zvolit, v čem chcete projekty dělat. Bušit většinu věcí v holém Céčku je „opruz“ a v praxi se ve velkém používají knihovny a platformy jako .NET a Java).
Ve výsledku jsem ale rád, že jsem na FIT šel. Potkal jsem spoustu zajímavých lidí, naučil se hromadu nových věcí a také bych nikdy neřekl, že bych mohl být v některých oblastech programování tak dobrý a že už během studia budu muset odmítat poměrně zajímavé pracovní nabídky.
Tak je to tady.
Už 24 hodin jsem Bc. Matěj Mareček. Okamžik, na který jsem tak dlouho čekal.
Před státní závěrečnou zkouškou jsem si říkal, jaký to bude skvělý pocit, až to
všechno budu mít za sebou… No realita v tomto případě nepředčila očekávání
a to i přesto, že jsem dal všechno za A. Ale teď trochu popořadě.
Příprava na státnice
Na státnice jsem
se začal učit celkem v předstihu. Ještě předtím, než jsem odevzdal
bakalářkou práci. Vlastně v průběhu letního semestru jsem si občas přečetl
nějaké téma a asi tak 45 dní před termínem jsem se začal doopravdy učit.
Respektive dělat si výpisky a tak podobně. Musím říci, že psaní látky na papír
je… namáhavé. Na druhou stranu pro mě poměrně účinné. Celkově jsem popsal kolem
250 stran o velikosti A4. Tedy nějaký informační základ jsem měl.
Výhoda zápisků, i
přestože mi jejich tvorba zabrala většinu času, které jsem věnoval přípravě na
státnice, mě pomohla porozumět základní problematice a zbytek informací jsem
potom vyčetl z opor, slidů, knih a Internetu. Například když jsem se učil
otázky do IFJ, tak jsem si navíc přečetl, jak funguje JIT, JVM, jak se dělají
optimalizace a tak podobně. Zkrátka četl jsem si informace navíc, které mě
zajímaly a u státnic se mohly hodit.
Tedy díky tomu,
že jsem začal s přípravou dříve, než většina mých kolegů, mohl jsem si
látku několikrát zopakovat a naučit se věci navíc, dle mého výběru. Už tak
týden a půl před termínem jsem svých 250 stránek uměl skoro nazpaměť a všemu (kromě
ISS :-D) do hloubky rozuměl. A doufám, že to nedopadne jako po maturitě a
nějaké informace mi zůstanou v hlavě i po létě. :-)
Před zkouškou
V den státnic
jsem ani mohl dospat a probudil se brzy ráno. Tak jsem se válel v posteli,
prolítl ještě dvě otázky ohledně databází a poté brouzdal na iPadu po Fitušce.
A právě to brouzdání se mi stalo osudným. Narazil jsem na příspěvek, kde někdo
psal, jak failnul (možná měl nakonec E) na ISS, když ho zkoušel Černocký. Znělo
to celkem drsně z a popisu toho, co po něm chtěli, jsem odvodil, že bych
na jeho místě mohl být rád tak za D/E (možná bych i nedal). Tedy na poslední
chvíli jsem ještě do sebe cpal vzorečky na FT, DTFT a tak podobně (nebyl jsem
si jistý, jestli by se mi je podařilo v tak krátké době odvodit u tabule
při zkoušení).
Ale jinak jsem
byl v maximální možné pohodě a věděl jsem, že mám veliké šance na úspěch. Toto
byla jediná zkouška za celé tři roky, na kterou jsem se těšil.
Na fakultu jsem
došel o 2-3 hodiny dříve, abych ještě stihl kámoše, který šel ke stejné komisi přede
mnou. Potom jsem mého rozhodnutí začal litovat, jelikož čekat tak dlouho bylo…
nudné. Navíc čas utíkal pomalu. Jediné štěstí bylo v tom, že občas kolem
nás prošel Víťa Beran a zavtipkoval. To lidem vždycky zvedlo náladu. Snad každý
si ho přál jako zkoušejícího. I já. Proto mě trochu vyvedlo z rovnováhy, když
těsně před mým zkoušením odešel z místnosti… To jsem věděl, že s Víťou
si o grafice u státnic nepokecám (moje vysněná otázka/y).
Obhajoba bakalářské práce /
prezentace
Do místnosti mě
uvedl Honza Černocký. Jako vždy příjemný a usměvavý. Tedy začátek povzbudivý.
Začal jsem svou
prezentaci o bakalářce, a aby komise dávala pozor, tak jsem zkusil dát na první
slide narážku, kde jsem přirovnal svůj monitorovací systém k tomu, jak se
na FITu monitorují studenti v učebnách. Herout mě sice varoval, že by to molo
vyznít nějak negativně, ale komise byla pohodová, tak jsem to zkusil. A narážka
zafungovala. Všichni zvedli hlavy a začali dávat větší pozor.
Ve své prezentaci
jsem měl 9 slidů, které sloužily jako ilustrace k tomu, co jsem jim tam 4
minuty říkal. Bylo tam minimum textu, zato hromada názorných obrázků. To mi
pomohlo s vysvětlováním a navíc dovolovalo prezentaci libovolně zkracovat,
či natahovat.
Musím se trochu
kajícně přiznat, že jsem si prezentaci předtím ani jednou nezkoušel. Takže před
komisí to bylo poprvé. Ale možná právě proto dopadla tak dobře. Neměl jsem nic
naučené, tedy mluvil jsem z patra a říkal pouze důležité věci (jelikož ty
byly první, na které jsem si vzpomněl). Navíc jsem se vlezl, do časového limitu a komise nebyla zavalena nudnými detaily.
Snažil jsem se
klást důraz na přínos mé práce, obecně jak to funguje a vyzdvihnout zajímavé,
či implementačně obtížné části. Zkrátka šlo mi o to, nějak zaujmout. Moc
možností jsem ani neměl. Vedoucí mi dal A a oponent B.
Po přečtení
posudků a zodpovězení otázek oponenta, jsem dostal doplňující otázku, jak se mi
v JavěFX podařilo vykreslit tolik čipů najednou v reálném čase. Tím
mi nahráli na smeč. Mohl jsem tak zdůraznit, jak těžká tato část byla, že můj
vlastní přínos je hodný Áčka. Zároveň jsem byl rád, že alespoň někoho zajímá,
co jsem tak dlouho dělal. :-)
Celkově se mi
tedy u prezentace osvědčilo mít výstižné obrázkové slidy, zaujmout hned na
začátku a říkat jen opravdu důležité věci. Vřele doporučuji přečíst blog od
pana docenta Herouta (http://www.herout.net/). Lze se tam inspirovat a dozvědět, jaký
je jeho podle na studentské prezentace z opačné strany bariéry.
Zkoušení
Dostal jsem
otázku číslo jedna („Princip činnosti polovodičových prvků“). Ujal se mě pan
Strnadel. Štěstím jsem byl bez sebe. Sice by mi sedl kdokoli z komise (byl
to opravdový dream-team :-) ), ale se Strnadelem jsem měl skvělé zkušenosti z HW
cvičení. Dělal jsem u něj také projekt s FITkitem a viděl jsem ho den
předtím, jak zkouší mého kámoše. Je to skvělý férový chlap. Už jsem o něm psal
minule. Takových lidí je na FITu opravdu jako šafránu a o to více si jich
vážíte.
Začalo tedy moje
zkoušení. Detaily, které jsem se naučil, vědět nechtěl. Jen jsme si tak
povídali o základních věcech, já kreslil tranzistory, grafy a vysvětloval.
Strnadel přikyvoval a naváděl, kam se mám posunout dále. Nabídl jsem mu, že
nakreslím NAND, odpověděl, že NOT mu stačí :-D. Poté se mě zeptal, co to je a
jakmile, jsem vykreslil, že to kreslím jako CMOS, tak řekl, že v tom případě
je vše OK. Na závěr, jak zvonil budík, se mě ještě zeptal na něco ohledně CMOS,
ale asi jsem jej špatně pochopil. Na rovinu jsem tedy řekl, že nevím, co přesně
po mě chce a on hned, že OK. V pořádku. V ničem se nerýpal. Ukončil
zkoušení a šel jsem ven.
Venku jsem se už začal
radovat. Věděl, že to mám. Bylo mi fuk, jestli mám z bakalářky za B a
jestli mám i kvůli tomu nedorozumění na konci B/C.
Komise se radila
jen chvíli. Černocký si pro mě znovu došel a pogratuloval mi ke dvěma Áčkům.
Skvělý pocit. Ani jsem tomu nemohl uvěřit. Dream-team mi dal známky, o kterých
se mi ještě před půl rokem ani nesnilo :-D.
Ještě, než jsem
odešel domů, tak jsem se stavil pro bakalářku do knihovny (a také si dal status
na Facebook :-D). Vyšel jsem z FITu… a nic. Tak jsem bakalář a jede se
dále. Očekávání, že se budu ještě dlouho radovat, se nevyplnilo. Úleva… možná.
Musím se přiznat, že jsem šel ke zkoušce bez stresu a na měl i celkem sebejistě
(ovšem to bylo způsobeno tím, že jsem se opravdu důkladně naučil). Dokonce jsem
se na tuto zkoušku těšil a do jisté míry si ji užíval. Tedy neměl jsem poté jak si ulevit.
Každopádně byl jsem rád, že to mám za sebou a dokonce s Áčkama.
Mají státnice na FITu smysl?
Když jsem tak
přemýšlel o právě absolvované zkoušce… nepochopil jsem moc její smysl. Na jednu
stranu je dobré, že jsem si zopakoval učivo za poslední tři roky a pochytil tak
další souvislosti, které mi předtím unikaly. Na druhou stranu mě zkoušeli jenom
chvíli a ze základních věcí.
Tedy pokud se
někdo na přípravu vykašle a má dobrou komisi a štěstí na otázku, tak udělá
státnice, levou zadní. A někdo, kdo se poctivě učil a chytne špatnou komisi i s otázkou,
tak může vyletět, případně výsledná známka vůbec nemusí odpovídat jeho
znalostem a odbornosti.
A do třetice,
komise rozhoduje o známce bakalářské práce, ke které slyšeni jenom pár vět během
vaší prezentace (pokud tedy vůbec dávali pozor). Jako ohodnotit téměř roční a
někdy i velice komplexní práci během pěti minut se mi zdá přinejmenším divné.
Podle mě by se měl klást na bakalářky mnohem větší důraz. Ty totiž nejsou o
štěstí, ale o tom, jestli člověk doopravdy umí. O známce by rozhodovat někdo, kdo je s vaší prací plně seznámen a je objektivní. Zkoušení jednoho okruhu ze 40 (někdy
se dokonce zkouší opravdu jen detailní výseky celého okruhu), by se poté mohlo
úplně zrušit.
Tak a je to tady. Moment, na který jsem tak dlouho čekal. Konec pátého semestru bakalářského studia na VUT FIT.
Jelikož jsem si v tomto zimním semestru zapsal docela dost kreditů, tak mě v letním semestru čeká prakticky už jen bakalářská práce a státní závěrečná zkouška. I když píšu „jen“, tak si jsem vědom toho, že to asi bude ještě docela dost „záhul“, ale kdo by si chtěl kazit náladu z právě ukončeného semestru, že? :-)
Každopádně jako každý semestr i tento dostane krátké shrnutí, ať mí nástupci vědí co a jak.
IIS - Informační systémy
Název tohoto předmětu již dává tušit, co by mělo být jeho náplní. Bohužel z přednášek, které jsem navštívil, bych to nepoznal.
I přes zjevnou snahu přednášejícího byly přednášky jedno velké utrpení. Pominu-li nudnou látku, tak udržení pozornosti bránil i fakt, že přednášející mluvil do ručního mikrofonu a jelikož se stále otáčel na plátno, tak kolísala hlasitost. Výsledek? Jednou člověk neslyšel nic, podruhé mu málem upadly uši a po chvíli vás toho začne bolet hlava. Naštěstí se stalo, že jednou byly v ručním mikrofonu vybité baterie. Říkali jsme si, že máme konečně zajímavou hodinu… bohužel toto nadšení nám vydrželo jen 10 minut, než byly dodány nové baterie a připínací mikrofon vyměněn za ruční. Od té doby přestal na tyto přednášky chodit.
Na mou obranu, snaha byla… bohužel to dopadlo, jak dopadlo. Čekal jsem, že se naučím, jak se doopravdy dělají IS. Tedy jak je navrhovat, dělat architekturu, na co si dát pozor, kdy použít jaké technologie, kde nasadit ASP .NET, kde Javu, kde Silverlight/Flash a kde si vystačíme s HTML a AJAX + PHP. Nic z toho ovšem obsahem předmětu nebylo. Ani to, jak správně provézt analýzu požadavků od zákazníka a navrhnout mu vhodné řešení.
Jaké jsou tedy mé výsledné znalosti? Nějaká teorie, kterou ani nevím jak aplikovat a jestli je vůbec aplikovatelná, OLAP kostka, JS + PHP, teorie o kolekcích a SGML/XML/XSLT/DOM. Jediná zajímavá přednáška z těch co jsem navštívil a na které jsem se ocitl neplánovaně, byla o PHP s panem Burgetem (bohužel byla z velké části zbytečná, jelikož na spoustu z toho, co nám vykládal, je lepší použít manuál).
V předmětu se píše jak půlsemestrálka, tak semestrálka. Obě písemky měly podle mě odpovídající úroveň. Tedy nebyly tam nějaké zabijárny a podpásovky (pominu-li, že na obou písemkách byl příklad na XSLT o kterém jsem se dobrovolně rozhodl, že se učit nazpaměť nebudu). Navíc bodové hodnocení také odpovídalo +- tomu, co jsem tam napsal. Tedy v tomto ohledu spokojenost.
Pokud jde o to, z jakých materiálů se připravovat, tak odpověď je: Nevím. K předmětu jsou skripta, které jsou ovšem smíchána s dalšími 2 předměty, takže nevíte, co z nich se máte učit. Záznamy z přednášek nebyly (tady se sluší říci, že studentům jejich absence v nejmenším nevadila) a tak jediné, co zbývalo, byly slidy. A jelikož jsem předmět dal a v písemkách neměl výraznější problémy s otázkami, tak se dají slidy považovat za dostatečný zdroj informací.
V předmětu je také projekt. Udělat IS. Má to na starosti pan Burget, takže očekávejte vstřícný přístup a rychlé/korektní odpovědi v oficiálním fóru. Také vám dovolí požít Javu EE a do PHP/JS frameworky dle libosti. Zkrátka štěstí, že projekty vede zrovna on.
Co se týče témat, tak byste měli pokračovat v tom, co jste navrhli v IUS a v IDS k tomu udělali databázi. V mém případě zadání „Zubní ordinace“, které jsem s radostí zahodil a vzal si s novým kolegou rezervaci letenek. To sice znamenalo začít úplně od začátku, ale v 5. semestru již máte takové znalosti, že to vůbec nevadí.
Jediný zádrhel nastal při opravování projektu, kdy opravující zažádal o vysvětlení/prezentaci a vstřícně nabídl, že to můžeme vyřešit i přes Skype. Bohužel mám doma ADSL připojení, tak jsem raději natočil video, kde ukazuji IS. Výsledek… pod stromeček mi došel full-point. :-)
Další nadílka povinného hardware na FIT. Já vím, pro spoustu studentů nezáživný předmět. Proč se učit něco, čím se v budoucnu nebude zabývat? Proč to není volitelné? Na to bohužel nedokáži dát fundovanou odpověď.
Mohu vás ovšem potěšit, že stejně jako předchozí HW předměty i tento není nikterak náročný a navíc jej vedou skvělí lidé, kteří si zaprvé uvědomují, že HW nebaví všechny a umí látku zajímavě podat.
Přednášky má většinou pan Schwarz, který pěkně povídá o jinak nezáživných věcech. Občas se tam na nějaké věci „s drátkami“ objevil i pan proděkan Růžička, který toto téma také dokáže pěkně podat. Demonstrační cvičení (myslím, že byla až 4. přednášející hodinu), mají také lidé, kteří vědí, o čem mluví a ukazují prakticky použitelné věci.
Samotná HW cvičení jsou myslím až od půlky semestru a jsou celkově 4 (2 v asembleru a 2 v C, každé za 4 body). Bohužel poslední cvičení jsem nestihl kvůli reklamacím projektu v ISA (viz. níže). Vede je pan doktor Strnadel. Vše vysvětlí a napíše na tabuli, takže i když tam přijde a říkáte si WTF, tak nakonec skoro všichni mají za cvičení plný počet bodů (nicméně nějaká ta příprava předem se hodí).
Co se týče projektu, tak je výběr z celkem dosti témat. Většinou jsou také rozděleny na projekty v Code Warrior IDE a FITkitu. Nevím, jak se to stalo, ale nějak jsem propásl refresh war a všechna pro mě srozumitelná zadání byla okamžitě plná, tak jsem si zaregistroval něco jako tachometr. Další nepochopitelná věc se stala, když jsem si o dva týdny všiml, že ani ten tachometr nemám zaregistrovaný (asi miss-click) a poslední volné zadání byla robotická linka navíc na FITkitu.
Poté, co jsem několik hodin luštil zadání a stále plně nechápal, o co jde, tak jsem si řekl, že to můžu rovnou zabalit a IMP si zopakuji další rok. Naštěstí byl vedoucí tohoto projektu pan Strnadel. Tedy na dorazy na fóru odpovídal, vysvětloval, a jakmile jsem pochopil zadání, tak navrhnout konečný automat byla hračka, podívat se, jak funguje Free RTOS, také v pohodě (v repositáři je na to krásné demo, také myslím od Strnadela).
Stačí tedy tento projekt z repositáře vzít, trochu poupravit buildovací soubor a poté samozřejmě napsat vlastní main.c a jste hotovi. S Free RTOS je toto velice průzračné a více jak na drobnosti se můžete soustředit na algoritmy, co píšete.
Nakonec se z toho stal nejlehčí projekt v tomto semestru. Navíc jsem si ho mohl osobně obhájit na posledním cvičení (místo odevzdání vypracovaných posledních laborek, které jsem za méně jak jednu hodinu neměl moc šancí stihnout), jehož první polovinu jsem kvůli ISA nestihl. Výsledkem byl plný počet bodů.
Celkově se dá říci, že tento předmět mi zase o něco více rozšířil obzor z oblasti HW (navíc jedna přednáška byla od experta z praxe) a přístup lidí byl skvělý. Smůla, že takoví nejsou na FITu všichni. Hned by se tam lépe studovalo.
Největší postrach pátého semestru. Těžký projekt, zcela nová látka atd. atd. Skutečnost byla pro mě ovšem poněkud jiná.
Jelikož se jedná zatím o neprobírané téma, tak o to pro mě bylo zajímavější. Přednášky, které vede pan Peringer jsou srozumitelné, mají hlavu a patu a navazují na sebe. Užijete si také v dostatečné míře "Windows hate" mezi-vstupy. :-D
Slidy jsou také pěkně udělané, navíc se nemusíte šprtat teorii nazpaměť. Samozřejmě, že ji také musíte umět, ale není to abstraktní tlachání o čem, tak jak pro mě bylo IIS.
Studijních materiálů je také dostatek. Kromě slidů, je k dispozici i solidní opora a vše jistí záznamy z přednášek. Navíc se konají demonstrační cvičení zaměřená na Petriho síť a SIMLIB + se dozvíme něco obecně k projektům.
Na půlsemestrálce nebylo nic nečekané. Pan PePe řekl, že tam bude Petriho síť a také tam byla. Kdo ji neuměl, tak to byla jeho věc/hloupost. A ani další věci nebylo nic neznámého (možná mohly být o něco jasnější otázky, ale to je vše).
Semestrálka… také nic, co bychom nemohli očekávat. Příklady na řešení Eulera, rychlé smyčky, analytické řešení M/M/x atp. Vše se probíralo na přednáškách a dopředu se vědělo, že podobné příklady se tam objevují každý rok. Tedy připravit se dalo.
Problém byl spíše v tom, že nebylo možno používat kalkulačku a přesto, že obtížnost numerických výpočtů v příkladech nebyla nikterak vysoká, tak se občas stalo, že při úpravě zlomků se mi kouřilo z uší a ztrácel jsem zbytečně čas něčím, co nebylo náplní studia IMS. Bohužel mi na kvůli tomu nezbyl čas na poslední příklad (jediný předmět, kde mi nestačil čas na napsání semestrálky).
Co se týče projektu, tak ten byl velice zajímavý. Dělal se ve skupinkách po dvou lidech, takže jste si museli najít nějakého kolegu. Naštěstí se mi podařilo natrefit na borce, který opakoval a věděl tedy co a jak. Navíc bylo dobré, že z počátku věděl „o co go“, takže jsme měli plynulý rozjezd.
Jako první krok v tvorbě projektu doporučuji nastudovat si o daném problému co nejvíce informací. Tedy v mém případě jsem se musel naučit, jak funguje uvnitř Apache HTTP Server, jak se pracuje s preforkingem atd. Doporučuji si tedy přečíst http://www.fmc-modeling.org/category/projects/apache/amp/Apache_Modeling_Project.html + nějakou knihu o Linuxovém jádře (rozhodnete-li se, že na serveru poběží tento OS). Dále se hodí zjistit, jak fungují jádra v CPU, různé úrovně cache paměti, jejich fyzikální a jiné parametry, RAM, HDD/SSD, DMA, databáze (zase dle výběru) a spousta dalších věcí.
Poté je ovšem potřeba toto kvantum informací protřídit a vybrat si pouze to podstatné, co má největší vliv na chod serveru. V našem případě jsme například zanedbávali různé úrovně cache pamětu u CPU a trochu zjednodušili databázi. Na druhou stranu jsem si zase vyhrál s modelem webového serveru, abychom v modelační studii ukázali, jak moc jsme šli občas do hloubky.
Také jsme chtěli mít hezčí grafy z GNUplot a tak jsem v Javě napsal prográmek, který dělal průměr z určitého vzorku dat a tak graf zpřehledňoval a šlo poté více vidět to, co nás zajímalo. Bohužel to je jediné, co jsem v Javě do tohoto projektu udělal. Na rozdíl od minulých let jsme mohli použít pouze C++/SIMLIB, což mě trochu rozladilo, jelikož jsem se těšil, že konečně budu moci psát v .NET/Java.
Za práci jsme dostali full + 2 body navíc, které mi doplnily 2 hody, které jsem ztratil u půlsemestrálky. Tedy spokojenost maximální.
Další HW předmět. A ani k němu není moc co říci. Probírají se tam prehistorické sběrnice z dob dávno minulých (z mládí pana přednášejícího). Navíc je musíte celkem detailně umět, což většinu lidí ještě více odradí.
Tedy místo lehkého poohlédnutí se za minulostí provádíte studium zkamenělin a nejnovější k čemu si přičuchnete je USB. Něco jako HDMI a Thunderbolt je z říše snů.
Jediné pozitivum na tomto jinak nudné předmětu bylo, že písemky byly „datelné“ a jejich opravování odpovídalo podle mě realitě. A ani za Bčko, které jsem dostal, si nestěžuji. Pouze mě mrzí, že kdybych si mohl dát místo toho předmětu něco, co mě zajímá, tak ten čas strávený učením mohu využít ke studiu něčeho zajímavějšího a přínosnějšího.
ISA - Síťové aplikace a správa sítí
Pro mě jednoznačně největší poděs v tomto semestru. A nejde ani tak o to, co je náplní předmětu. Ano sítě mě totálně nezajímají, a přesto musím uznat, že obsah přednášek byl poměrně zajímavý (pro síťaře určitě).
Problémů v tomto předmětu bylo několik. Za prvé, přednášky byly od sedmi ráno… to mluví za vše.
Za další, cvičení do tohoto předmětu totálně useless. Přijdete tam, na počítači vyplníte test v Moodle a poté se teprve bez jakéhokoli vysvětlení ze strany vedoucího máte pustit do „síťařiny“. Problém v tom, že otázky v testech mi přišly totálně na palici. Tedy ani bodové ohodnocení noc moc a podobně tomu bylo u veliké části mých kolegů. Tedy lidé znechuceně odcházeli po 10 minutách pryč, jelikož je tam nic nedrželo. Já se alespoň snažil udělat první cvičení, ale po té, co mi po třetí po sobě zhavarovalo FreeBSD, tak jsem odešel a ani jsem se nesnažil tu práci udělat doma.
Další znechucení přišlo s projektem. Už v samotném zadání je napsáno, že pokud vám program spadne nebo nedodržíte například Unixové konce řádků v readme (pointless), tak máte 0 bodů. Toto samotné dokáže lidi pěkně otrávit. Ale dobrá. Dejme tomu.
Co mě naštvalo maximálním způsobem, tak bylo ohodnocení projektu a následné konzultace. Prostě na projektu jsem strávil hromadu času (DNS Proxy server), se vším si snažil vyhrát, udělal několik verzí (s vlákny, forkovaním i multiplexingem) a nakonec vybral tu nejrychlejší verzi. Také všude uvolňoval paměť atd. Dokumentace… s tou jsem se doslova a do písmene mazlil. 11 stránek textu, vysvětlující obrázky architektury, vše srozumitelně a přitom odborně popsané…
Výsledek… dostal jsem tak málo bodů, že mi to nestačilo ani na zápočet. A prodlužovat o rok kvůli nějaké prkotině se mi nechtělo. Ve WISu bylo navíc jen laxní nic neříkající zdůvodnění.
Vypravil jsem se tedy na konzultace WTF just happened. Přišel jsem přesně na čas, kdy měly konzultace začít a překvápko. Chodba plná lidí. Když jsem se po několika HODINÁCH dostal na řadu, tak mi nejmenovaným opravujícím bylo řečeno na otázku „Proč mám tak málo bodů?“, že ani neví.
Otevřel tedy dokumentaci a okamžitě mě zdrbal za to, že ten obrázek na hlavní straně něco pochybného, co jsem stáhl kdesi z i internetu. Ano mnozí si správně domysleli, že jsem tam dal nové logo naší fakulty/univerzity. Při hledání loga jsem totiž hned na hlavní stránce vutbr.cz našel propagaci těchto obrázků, tak jsem je prostě použil. A za odměnu jsem si musel vyslechnout 10 minutovou přednášku o tom, jak je naše nové logo hnusné, že ještě není na 100% oficiálně schválené a že to snad ti ****** ani nechválí. No jen jsem zíral. Dále mě byla dána lekce o tom, že použít bezpatkové písmo pro text je zvěrstvo a modré nadpisy jsou hnusné atp. Ano použil jsem základní šablonu z MS Office, načež mi řečeno, že pánové z Microsoftu jsou hňupové, kteří tomu ani za mák nerozumí.
Nakonec jsme se dostali k otestování samotného programu. Pustil se script, za a pár sekund bylo hotovo. Výsledky seděly na 100%. Jen pánovi opravujícímu se nelíbil jeden z mých counterů (podle zadání jsme si toto mohli implementovat dle libosti). No kdyby četl dokumentaci celou a nezavřel ji při spatření úvodní strany, tak to ví. Škoda mluvit.
Do WISu mi napsal 19 bodů z 21. Což bylo diametrálně odlišné od původního výsledku. Potom si pro sebe něco zabroukal a změnil to na 18. Načež se poškrábal na bradě a dal tam 17. Vůbec nevím proč. To jsem jako 4 body (tedy půlku bodů za celou dokumentaci) ztratil tím, že jsem tam dal logo, které se mu nelíbí a je MS hater? No skvělé. A na můj dotaz proč mi dal původně tak málo bodů, že jsem nedostal ani zápočet odpověděl, že „asi“ chtěl, abych přišel. A stejně to udělal i u ostatních. Ono bylo jistě velice těžké napsat email „Dobrý den, rád bych s Vámi konzultoval projekt do ISA.“. Ne on musel nechat většinu lidí 3 dny v nejistotě, jestli si zbytečně o rok neprodlouží.
Tento předmět se pro mě stal prostě noční můrou, a jakmile jsem dostal body ze semestráky, tak jsem si pořádně oddechl.
PS: V tomto předmětu jsou variantní termíny. Doporučuji se tedy pořádně naučit a chodit už od začátku. Potom se vám totiž může stát stejně, jako se stalo několika lidem, že v posledních termínech na vás nevyjde a místo a ke zkoušce se ani nedostanete. A nemá potom ani smysl žádat o navýšení židlí. Pár lidí to zkusilo a samozřejmě neuspěli. Tedy na toto si dávejte pozor. ;-)
ITU - Tvorba uživatelských rozhraní
K tomu není moc co napsat. Inspirativní, kreativní, dobře zpracovaný a vedený panem Beranem. Takových předmětů by na FITu mělo být více. O dost více. A jako bonus si prakticky přičuchnete ke všem možným technologiím na tvorbu GUI (QT, WinAPI, WPF a HTML/CSS).
Moje hodnocení: Jeden z nejlepších předmětů na FIT.
