neděle 31. srpna 2008

Follow yourself

hmm...
Takže to řeknu asi tak. Poprvé v životě fakt nevím jak vyjádřit nějakou moji myšlenku v písemné podobě. Je to celkem zvláštní, jelikož většinou mi to celkem jde. Ovšem, tomto případě nevím, kde je začátek a konec a od čeho vlastně začít. Jde o to, že se v dnešní době řeší stále čím dál tím více věcí neosobní formou. SMSky, e-mail a chaty se stávají více a více populárnější. Není se čemu divit. Tyto způsoby komunikace jsou rychlé a pohodlné. Mají jen jednu jedinou, ale zato velkou nevýhodu. Jsou zkrátka a dobře neosobní, z čehož pramení problémy.
Jako hlavní problém bych viděl určitou nemožnost emoční komunikace. Na IM máme nepřeberné množství „smajlíků“, ale ti prostě nemohou nahradit, úsměv, slzy, či pořádnou facku. Prostě člověk z tohoto rozhovoru (dialogu, trialogu, atd.) nic nemá. Získá jen určité informace, toť vše. Nyní, už záleží jen na něm, jakým způsobem si je interpretuje (a to může skončit hodně špatně). Takovýmto problémům se dá naštěstí u normálního rozhovoru vyhnout. Většinou totiž zúčastněným osobám dojde, jak to druhá strana myslela. A když ne, tak stačí jeden pohled do očí a jakoby vše bylo řečeno. Skilleři mi nyní mohou namítnout, co to tady kecám za voloviny. Od čeho jsou webkamery, že? Ale webkamera je stále jen kamera. Ono potěší, když vidíte naživo někoho na druhém konci světa, ale není přece jen lepší s ním mluvit přímo z "očí do očí"?
Jak jste si asi všimli, tak v tomto článku směřuji k pointě, že komunikace není pouze verbální, ale má i mnoho jiných podob, které zkrátka s moderními dorozumívacími prostředky mizí jako voda v písku. Přes internet prostě nemůžete někoho chytit za ruku, pohladit po tváři, či v krajním případě mu nakopat prdel. Také chybí i další prvky v dorozumívání a právě tyto detaily tvoří celek, jehož není možno jinak dosáhnout. Už jste snad někdy viděli, aby se do sebe dva (normální) lidé zamilovali přes internet? Asi ne, že? Ale je zvláštní, že naopak to jde (myslím hádky a rozchod).
No já už radši přestanu psát. Už kecám pěkné blbosti a zcela jsem se odchýlil od myšlenky, která se měla zabývat tím, proč se někteří lidé na internetu zcela nechápou, přestože normálně spolu vycházejí dobře. Jen doufám, že tuto slátaninu někteří z vás pochopí a vezmou si z ní ponaučení.

PS: Neručím za stylistické, pravopisné a jiné chyby, takže mě za to nekamenujte.



Žádné komentáře: