středa 1. října 2008

The dream of life...

Nikdo se tomu nesměje.... LOL
Jo jinak na maxarei vzniklo fórum s poezií. :-)
Určitě tam bude časem pěkné počteníčko. :-)

Na tebe přec myslím každičký den,
bohužel stále vím, že je to sen.
V náručí držet Tě přál bych si moc,
však já stále čekám, až bude noc.

Ta všechno skryje, tak jak sníh růže,
a co pak sám s sebou člověk tu zmůže?
Dívat se na sebe a vidět stín,
vidět si do vnitra míně a míň.

Všeho se vzdáti a nic nemíti,
pouze v mysli zas o tobě sníti.
Přemýšlet, nebát se, jen nemít strach,
vše se zas promění v tajemný prach.

Vítr jej rozfouká do světa širého,
tím skončí trápení člověka zbylého.
Poté až procitne a spatří svět,
v rukou mu vyroste překrásný květ.

Na hruď jej přitiskne, srdce se rozbuší,
medovým hlasem mu zazpívá do uší.
Písničku o stínu… ten pohltí svět,
a poté zůstane jen tento květ.

Žádné komentáře: