úterý 18. srpna 2009

Prázdniny - den 49.

Budík na sedm hodin? A to jsem šel spát o půl druhé? No way! Jak bych se asi tak mohl vykopat z postele tak brzy, sednout na kolo a jet do Kopru? To přeci nejde. No nešlo. Sám jsem se probudil ještě před sedmou hodinou, zbaštil kus vánočky, pořádně nahustil kolo a vyjel.

Bylo sice zataženo, ale i tak celkem teplo a už při výjezdu do kopce nad Mokré jsem se zapotil. I když to vlastně bylo spíše tím, že dělníci dělali vedle cesty odtok a málem mě přejel bagr. :-D Cesta na Pindulu se zdála až nezvykle krátká a sjezd se pro změnu zase vlekl. Po průjezdu Frenštátem následovala rovinka, které jsem se obával. Naštěstí zbytečně. Přesto, že mám velice hrubý vzorek, tak přehuštěné pneumatiky udělaly svoje a jelo se báječně. Stačilo relativně lehce šlapat a jel jsem docela rychle.

Dojel jsem do Kopřivnice, opřel kolo o lavičku pod okny slečny H a prozvonil ji. Podle očekávání ještě spala, takže jsem měl čas si oddechnout. Při schovávání mobilu mi zavadil pohled o hodiny. Bylo přesně devět. Tudíž jsem to stihl i na svém zcela nesilničním kole do hodiny a to bez problémů. Smůla, že tam nebyl mistr K (los), aby mě poplácal po rameni. :-D

Seděl jsem na lavičce a čekal, až slečna H dověší prádlo. Nuda mě počala sžírat. Bylo už rozhodnuto. Bylo to nevyhnutelné, zcela jasné a predikovatelné. Vstal jsem tedy, došel pod balkón v přízemí, vylezl na jeho zábradlí, a z tama, vylezl do druhého patra. Původní představa byla, že to nebude až tak moc jednoduché… No realita byla odlišná. Byla to naprostá triviálnost. Obtížnost maximálně 2. Zkrátka „choďák“. (Jinak omlouvám se, že jsem ohnul jednu z „kytek“.)

Kolem třetí hodiny jsem u Kauflandu nasedl na kolo a rozjel se směr Rožnov. Smůla byla, že mi do protivky foukal celkem silný vítr, takže cesta nebyla tak pohodová jako tam. Na druhou stranu mohlo být hůře. Ve Frénu jsem využil svou nově objevenou zkratku pod kolejemi a kolem zimáku (viz. běh na Javorník) a Pindulu jsem to už nějak vyšlapal. Sjezd byl parádní. Vítr foukal kolem mě a až na to, že mě poryv větru málem shodil z kola, tak to byl skvělý sjezd.

Doma byla na večeři pohanka (mňam :-/) a když se setmělo, pustil jsem si „Terminator Salvation “. No přesto, že se podle mě jedlo o nadprůměrnou akční řežbu, tak digitální Arnol neoslnil. :-( Prostě bez něj to nebylo ono.

Teď večer plánuji, že půjdu do jedné do rána spát a až se probudím, tak uvidím. Pokud mě čeká zív následujících 24 hodinách 120Km na kole, tak to bude krutá masárna. :-D

Žádné komentáře: