čtvrtek 1. září 2011

Oxford, Anglie - 6. den (The Ashmolean Museum of Art & Archaeology)


Dnešní ráno bylo zcela revoluční. Za prvé jsem se probudil a venku byla modrá obloha (to je poprvé, co jsem tu něco takového viděl) a za druhé jsem si dal dneska na snídani kromě těch cereálií, co mi už lezou krkem také toast. Sice tak trochu suchý, ale jinak to prostě nešlo :-D.



Jinak cestou přes city center jsem si všiml další zvláštnosti. Kromě toho, že se po chodnících zase povalovaly pytle s odpadky, tak uklízeči čistili chodník něčím jako vysavač s vodou? Zkrátka přijeli s autem, vyndali z něj takový vysavač připojený hadicí a myli chodník buď párou, nebo velice horkou vodou, jelikož se z toho pěkně kouřilo. Prostě takové leštění chodníku po ránu. Celkem jsem na to valil oči.

V autobuse z city center na College jsem jel s Italem, kterého jsem potkal hned první den a dívkou z Koreje, se kterou jsem včera seděl ve třídě. Chudák holčina byla tak zabraná do poslechu hudby, že ani nevnímala své okolí. Když jsme dojeli na zastávku a přecházeli cestu, tak jsem se rozhlédl na jednu stranu na druhou a šlo se. Jenže vprostřed cesty jsem se podíval doprava místo doleva (dementní anglický systém) a kdyby mě ten Ital nezastavil, tak mě tak 50 na 50 rozmázne auto :-D. Takže dneska celkem luck co se týče jednoho z mých denních bodů ke splnění (nenechat se přejet :-D).



Ve třídě jsme měli dneska zase supla (lektorka co nás má učit dojede asi až další týden). Kromě toho, že jsme dneska probírali naprosto nezáživné téma (scary creatures), tak jsme se naučili i gramatiku týkající se předpřítomného času a „used to“ (celkem nuda a dalo se to probrat během pěti minut).
btw: My scary creature byl ManBearPig (lektorku to celkem rozsekalo, jelikož také sleduje South Park :-D)
Na oběd jsem si skočil zase do Tesca. Tentokrát to odnes chudák sendvič s vajíčkem nebo mi alespoň připadalo, že to tak chutná. Co je ovšem důležité… konečně jsem ho vyfotil :-D. A ještě jsem si teď vzpomněl na jednu věc. McDonald’s byl dnes tak přeplněný, že lidé si brali jídlo ven, sedli na „vyleštěný“ chodník před něj a jedli své „obědy“ tam.



Po obědě jsem si ještě zašel do The Ashmolean Museum of Art & Archaeology. Kdo tam ještě nebyl a má rád umění, tak rozhodně doporučuji. Najdete tam naprosto vše, co by vás mohlo zajímat. Všechny kultury, všechny možné druhy umění (sochy, obrazy, hudební nástroje, porcelán, kaligrafie atd.) a také ze všech možných i nemožných historických období. Jak je už zvykem v anglických muzeích, tak vše je pěkně a přehledně roztříděno. Zajímá vás italská renezance? Máte tam místnost pouze o ní. A co takto být trochu specifičtější a podívat se na něco z brzké italské renezance? To jsou dveře vedle. Prostě nádhera. Především sochy a zdobený porcelán jsou naprosto úchvatné. Hlavně nesmíte zapomenout, že nesmíte nosit batohy na zádech. Nevím proč to tak je, ale domnívám se především kvůli skleněným výlohám a nevyčíslitelné ceně některých exponátů.



Jinak kdo je hravé povahy a nevydrží se dívat na nějaké pazourky, sochy, whatever… tak si může vyzkoušet třeba střelbu z mini-kuše (nějaké děcka mě předběhly a byly tam tak dlouho, že jsem se nakonec naštval, odešel a ani si to nevyzkoušel :-D), utkat nějakou látku nebo si nasvítit mince a podívat se na ně silnou lupou. Nudit se rozhodně nebudete. Jediná nevýhoda je v tom, že tam je tolik úžasných věcí namačkaných na sobě a přesto v tak obrovské budově (je tam toho prostě hromada), že nemáte šanci to v nějakém rozumném čase všechno stihnout. U jednoho jediného regálu by se daly strávit hodiny a teď si představte, že tam toho máte tři patra o veliké rozloze. Zkrátka pokud vás muzea zajímají, tak se sem rovnou nastěhujte, jelikož Oxford je jedno velké muzeum a centrum vzdělanosti a navíc všechna státní muzea jsou v Anglii zadarmo. Jediné, o kterých mi řekli, že se platí, jsou Tower v Londýně a vystavené šaty z královské svatby. To totiž patří královně a tak je strašný škrt :-D. (jinak zaslechl jsem, že nejstarší syn královny je největší a nejbohatší bio farmář v celé Británii a ty bio zelené srandy, co mývám v sendviči den, co den pěstuje on)



Další várka věcí, co se tam všeobecně neví, jsou ze včerejší večeře. Jak jsem již psal, tak žiji s francouzskou rodinou, přičemž hlava rodiny (snad to je ten chlápek :-D) je na půl Ital a na půl Francouz, navíc šéfkuchař a co je na tom nejlepší… včera mi dělal večeři. Baklažán na italský způsob, s rajčatovou omáčkou atd. Zkrátka nějaký originální recept. Ale pořád baklažán. Tedy nějaké příliš zdravá a nechutná potravina… která se pod jeho rukama proměnila v neuvěřitelně chutné jídlo. Ani jsem nechápal, jak se mu to povedlo (beztak to nebyl baklažán a jen mě chtěl vystrašit :-D). U večeře jsem tedy nahodil topic jídlo. To, co jsem se dozvěděl, bylo na nejvýš zajímavé, jelikož kuchaři ve Francii musí umět historii svého oboru.



Tak například… Věděli jste, že klasická francouzská jídla jsou původem z Francie asi tak jako hamburgery ve fast foodech z opravdového masa :-D? Jak všichni víme, tak Francouzi v minulosti tak trochu válčili. Jedno jestli šlo o Anglii, Španělsko nebo kteroukoli jinou zemi. Zkrátka při válečném tažení si vojevůdci vždy odnesli nějakou kořist. V případě Francouzů to byli kuchaři. Leonardo da Vinci, původem Ital… a kdepak asi visí jeho nejznámější obrazy :-D? Co se stalo, když chtěla Francie svého papeže? Z které země pochází croissant (jinak je to Rakousko)? A tak dále a tak dále…

Poslední zajímavost, co jsem se dozvěděl, tak se týká toho, proč manželka od šéfkuchaře pije pořád Colu. Bydlela totiž nějaký čas v Severní Africe a tam je velice spatná voda. Dokonce tak špatná, že prý ani nepili ze sklenic. Tak si kupovali Coca-Colu v plechovkách a pili ji místo vody. A tento zvyk jí už zůstal.


Odkaz na album je zde:

Žádné komentáře: