Cejky - Matěj Mareček blog: VUT FIT - shrnutí bakalářského studia

Státní závěrečná zkouška je úspěšně za mnou, a je nyní čas zhodnotit mé poslední tři roky bakalářského studia na VUT FIT.

Proč jsem si vybral VUT FIT?

„Když jsem se na gymplu rozhodoval, co dál dělat…“ IT pro mě nebyla tak úplně jasná volba. Byl jsem celkem dobrý ve 3D grafice a také mě zajímala psychologie. Bohužel k tomu, aby se ze mě stal „grafik-umělec“ a ne jen 3D modelářská opice, mi chybělo jisté nadání (většinou jsem modeloval realistické modely podle fotek). A na psychologii jsem se rozhodl nejít poté, co si na ni podala přihlášku i jedna má psychicky labilní „kamarádka“. Ovšem stále jsem tíhl k počítačům. Na gymplu jsem i trochu programoval (totálně primitivní věci, pomalu jsem nevěděl, co dělám :-D ). Na VUT FIT jsem se rozhodl jít z několika důvodů:

Je to praktická škola
Je to pěkná a moderní škola (v té době ale měla opravdu hnusné webové stránky)
Získám titul Ing.
O Ostravě jsem byl přesvědčený, že to je shit.

První semestr

První semestr byl drsný (http://matejmarecek.blogspot.cz/2011/05/vut-fit-prvni-semestr.html). Je těžké si během krátké doby vštípit programátorské myšlení. Na škole vás naučí syntaxi Céčka, ale to je asi tak vše. Ovšem to jádro je v tom, naučit se tvořil algoritmy. A to se člověk musí naučit sám. Je potřeba si zkrátka pořád něco zkoušet naprogramovat, pilně se věnovat projektům a nebrat žádné „doučování“. Na těch doučováních totiž studentovi z vyššího ročníku zaplatíte peníze, on za vás ten projekt prakticky napíšeš a nic z toho nemáte. Potom dotyčný „lektor“ přestane mít čas, někam zmizí, vy zjistíte, že se za týden odevzdává třetí projekt a neumíte vůbec programovat. Výsledek je, že prakticky letíte ze školy. Minimálně, co já znám lidi, tak ti, kteří nedali první semestr IZP, tak letěli, případně to jsou mizerní programátoři (ovšem určitě se najdou i výjimky :)).

Utíká to, utíká…

Semestry utíkají velice rychle. Dokonce mě to začalo děsit.

Přijedete do Brna, dva týdny se nic neděje… tak s kámošema pijete. Potom se začnou zveřejňovat zadání projektů. Pracujete tedy na projektech, ani se nenadějete a už se píší půlsemestrálky. Doděláte poslední projekt a máte Vánoce. To ale, abyste se už začali učit na semestrálky. Uděláte semestránly, máte týden volno a jede se nanovo (2 týdny nic… potom se divíte, že je konec semestru).

Než se nadějete, stojíte před komisí a snažíte se ji přesvědčit, že vám má dát titul Bc (http://matejmarecek.blogspot.cz/2013/06/vut-fit-6-semestr-statni-zaverecna.html).

Prestiž a povýšenost

Když jsem nastoupil na FIT, začala se plnou parou kupředu rozjíždět „vlna prestiže“. Testy A,B,C,D byly nahrazeny na full-text, za špatné odpovědi vám strhávali body. Občas se opravdu celkem dost přitvrdilo.

Samozřejmě, pokud jste se nadrtili, tak se testy daly udělat. Sám jsem za celé studium šel pouze na jeden nebo dva opravné termíny. Ale i tak musím přiznat, že to bylo místy celkem těžké. Někteří mí kolegové prý začali brát antidepresiva.

To, že bylo těžké studium by ani tak nevadilo. Chceme být chytří a možná i budoucí špičky v našem oboru, tak tady je daň. Kolena se mi ovšem podlamovaly v případech, kdy vám vyučující „vmetl do ksichtu“, že jste prakticky póvl, a kdyby nemusel, tak vás ani nevyučuje. Nemá za vás tolik peněz, jako za to, že vede nějaký výzkum a tak ani nebude aktualizovat skripta/slidy, které jsou plné chyb a v zásadě z doby kamenné.

Buzerace a bazírování na bezvýznamných formalitách u projektů, omezování kreativity studentů a žalostná úroveň některých přednášek… To vše ve mně zanechalo určitou hořkost. Opravdu, někdy jsem si říkal, jestli mi to za to vůbec stojí. Léčit si své mindráky na studentech je jedna z největších sviňáren, se kterou jsem se kdy setkal.

Always look on the bright side of FIT

Na druhou stranu, na škole jsou i lidumilové, lidé slušní, vzdělaní, inspirativní, spravedliví. Abych byl konkrétní, tak Víťa Beran, Kunovský, Meduna, Strnadel, Herout, Černocký, Klapetek a další (většinou lidé z HW a grafiky) byli jeden z důvodů, proč jsem FIT dokopal do konce a hodlám na něm i nadále pokračovat.

Podobnou motivaci v tom, pokračovat na FITu mají i někteří mí kolegové.

Co mi škola dala

Abych byl upřímný, tak FIT považuji za takový „heavy metal gympl“. Na bakaláři tam je jenom jeden obor a ten má obrovský rozsah. Možnosti specializace a volby další předmětů jsou žalostné v porovnání s FI MUNI.

Ovšem občas je dobré vědět i věci, které vás nezajímají. Párkrát se mi stalo, že jsem byl rád, že znám celkem dopodrobna sítě, přestože je nemám moc v oblibě.

Co se týče přípravy do praxe… Myslím, že v tomto je FIT asi nejlepší fakulta v ČR. Samozřejmě, že poté přijdete do praxe a zjistíte, že tam je vše úplně jinak. Ale díky tomu, že je na FITu hodně projektů a je to celkem drsná škola, tak jste ohební, dokážete se rychle přizpůsobovat požadavkům v práci a máte obecně široký rozsah (Jen smůla, že si na FITu nemůžete zvolit, v čem chcete projekty dělat. Bušit většinu věcí v holém Céčku je „opruz“ a v praxi se ve velkém používají knihovny a platformy jako .NET a Java).

Ve výsledku jsem ale rád, že jsem na FIT šel. Potkal jsem spoustu zajímavých lidí, naučil se hromadu nových věcí a také bych nikdy neřekl, že bych mohl být v některých oblastech programování tak dobrý a že už během studia budu muset odmítat poměrně zajímavé pracovní nabídky.